Metoda testování účinnosti motoru

Metoda A – Metoda přímého testování účinnosti

Metoda A se také běžně označuje jako metoda vstup-výstup, protože během zkoušky lze přímo získat dva údaje potřebné pro výpočet účinnosti, a to vstupní výkon a výstupní výkon. Když je na testovaný motor aplikováno specifikované zatížení a motor běží, dokud se teplota nestabilizuje, nebo po stanovenou dobu (v druhém případě by rozdíl mezi teplotou dosaženou testovaným vinutím motoru a skutečnou teplotní stabilitou neměl překročit 5 K), zatížení se upraví v rozsahu 1,5 až 0,25násobku jmenovitého výkonu a při snižování a zvyšování zatížení se změří dvě křivky pracovní charakteristiky. Pro každou křivku by mělo být provedeno alespoň 6 měření, přičemž každé měření zahrnuje: třífázové síťové napětí (mělo by být udržováno na jmenovité hodnotě), třífázový síťový proud, vstupní výkon, otáčky, výstupní točivý moment a pokud je to možné, měl by se zaznamenat i výstupní výkon. Nakonec se odpojí napájení a motor se zastaví. Během stanovené doby se změří stejnosměrný odpor statorového vinutí. V opačném případě by měla být po tepelné zkoušce provedena extrapolační korekce podle příslušných předpisů pro výpočet tepelného odporu.

Pokud to podmínky dovolí, měla by se jako priorita zvolit metoda použití měření v reálném čase (metoda superpozice) nebo předinstalace termočlánků či měděných (platinových) termistorů jako teplotních senzorů do vinutí pro získání teploty nebo odporu každého bodu vinutí statoru. Během zkoušky by se měla zaznamenávat také okolní teplota.


Čas zveřejnění: 19. prosince 2025